II. díl aneb naše zdraví z duchovního pohledu i praxe.
Ájurvéda je starobylá indická medicína, která dnes z mnoha důvodů přišla zase do módy. Dlužno dodat: Díky Bohu!
Dva z oněch důvodů jsou tu coby kapitoly – Mahárši a Deepak Chopra, dva lidé, kteří pro obeznámení Západu s touto medicínou udělali neuvěřitelné množství práce. Ostatně, podívejte se sami.
Ájurvéda ve starobylém sanskrtu znamená „věda života“. Vzhledem k tomu, jak přesně tento název vystihuje, o co v ájurvédě jde, nabízí se nám nový název pro naši lékařskou vědu, a to sice „věda nemoci“.
Skutečně! Jaký rozdíl. Ájurvédský vaidja první, co udělá, napojí se určitým způsobem na život pacienta, a chviličku plyne s jeho životem. Protože sám ví, jak vypadá rovnováha v životě i v těle, a zároveň cítí stav pacienta, okamžitě pozná rozdíl a rozezná, kde je rovnováha narušena.
Diagnóza je stanovována na úrovni Bytí, pomocí mimosmyslového vnímání, nikoliv podle vyšťouraných příznaků vědecky popsaných chorob bez ohledu na to, jak vznikly. Má to samozřejmě výhodu už v tom, že se pacient vůči lékaři necítí jako soubor zkoumaných orgánů, ale jako bytost celistvě a celostně přijímaná přátelskou chápající bytostí.
Pacient si tím pádem nepřipadá v nemoci sám s hromádkou chemických preparátů a vyděšenou rodinou, nýbrž jako člověk, jenž má právě příležitost porozumět svému životu na hlubší úrovni.
Ájurvéda pracuje se životem postiženého – s okolnostmi, které vedly k narušení rovnováhy. V prvé řadě pacient dostane doporučení, co se životem. V druhé řadě s dietami. Složení stravy samo o sobě dokáže z našeho pohledu zázraky. A ve třetí řadě se pracuje s bylinkami, které se ale nevybírají podle chemického složení, jsou vybírány podle.. my bychom řekli podle povahy toho, co svou existencí vyjadřují.
Nu což, Maria Treben, rakouská bylinářka ve své publikaci „Bylinky z Boží lékárny“ píše postřeh, že tvary léčivek jsou podobné tvarům orgánů, kterým pomáhají ke ztracené rovnováze. Stejný postřeh uvádí i švýcarský bylinář pan farář Kneipp, a stejnou věc prezentují i vaidjové. A všichni se shodují také na tom, že pro každý orgán je tu bylinka. Bylinka, jejímž životním vyjádřením je příběh, buněčná informace, na niž patřičný orgán zareaguje jako na připomenutí svého původního, přirozeného stavu.
Vědomí, jak víme, je ve všech buňkách, takže každá buňka reaguje na naše myšlení. Víme, že buňky ke své regeneraci přejímají informaci od buněk, obsažených v naší stravě, takže se dá říct „Jezte tak, jak chcete vypadat, a jak se chcete cítit“. A konečně, jestliže se dají přenášet potřebné informace jídlem a doplnit bylinkami, není co řešit, protože rozdíl mezi naším lékařstvím a ájurvédou se nám jeví jako rozdíl mezi tím, když nám někdo ukáže fotografie našich nemocných orgánů a říká „To jste vy, seznamte se“ a mezi tím, když vám někdo ukáže vaši fotku, kde jste v plné síle a říká „Koukni, ty jsi, pravda, ledacos zanedbal, ale to spravíme. Jsem v tom s tebou, a za pár dní budeš takhle vypadat. Taky se na to tak těšíš?“
(Text je převzat z knihy Deepaka Chopry NÁVRAT RŠIHO.)
V antických dobách byli lékaři zaplaceni pouze v případě, když udržovali lidi ve zdraví, což se jim dařilo po tisíce let. Ovšem toto období je velmi vzdálené od Indie posledních staletí. (Že by narážka na vliv anglických kolonizátorů?)
Antické ájurvédské znalosti odhalují úžasné znalosti světa. Sušruta, nejvyšší autorita v chirurgii, nám vypráví přímo o svých technikách, a dokonce nám poskytuje obrázky svých nástrojů. Vypadají skoro přesně jako skalpely a retraktory moderních chirurgů. Sušruta byl zvyklý vzít listy fíkovníku ve tvaru srdce a dát jim tvar nosu. Když ho jeden z těchto modelů uspokojil, pustil se do práce. Sušruta byl tak zručný, že dokázal obnovit poškozený nebo dokonce i chybějící nos. Tato choulostivá a pečlivost vyžadující procedura, která se nazývá rinoplastie, se až do doby moderní plastické chirurgie v medicíně znovu neobjevila. Úcta k Sušrutovi je tak vysoká, že američtí plastičtí chirurgové mají společnost, která nese jeho jméno.
Sušruta znal také krevní oběh. Dokázal zabránit tomu, aby zranění nezačala hnisat. Ponořil také mrtvoly do čistých proudů vody a pozoroval jemné detaily těla tak, jak je voda zbavovala jednotlivých vrstev tkáně. V každém ohledu se zdá, že ztělesňoval nejdůmyslnějšího zvídavého ducha vědce a také nejodbornější dovednosti lékaře. Kdy přesně žil, je sporné, ovšem, jak se zdá, bylo to mnoho století před narozením Krista.
Je tady něco mnohem důležitějšího, pokud jde o Sušrutu, než jenom jeho postavení v dějinách medicíny. Jen málo lékařů, dokonce i mezi těmi, kteří o něm už slyšeli, si uvědomuje, že jeho proslulá stať o chirurgii se dostala až na konec knihy Sušrutasamhita. Měl však daleko větší znalosti než jenom tyto. Rozuměl každému možnému aspektu léčení, což znamená, že rozuměl každému aspektu člověka. Byl stejně jako Hippokrates andělským lékařem. Po mnoha kapitolách o umění léčit, lécích získaných z rostlin, očišťujících dietách a správných návycích přichází Sušruta konečně k chirurgii jako poslednímu útočišti lékaře. Poté, co lékař neuspěl, musí se spoléhat na chirurgii.
Sušruta odkázal ájurvédě názor, že člověk má nekonečné možnosti. Samotná jeho mysl dala najevo nekonečné kvality. Byl více než lékařem, byl ršim, věštcem. Nahlédl tak hluboko do přirozenosti, jak toho je schopen náš duch, a teprve pak se dal do běžné práce. Motivován svojí vlastní dokonalostí, nepřistupoval ke svým pacientům jako k obětem choroby, ale jako k lidem, kteří by eventuálně mohli zdokonalit také sami sebe. Tato snaha je zakotvena v jádru ájurvédy..
Mahárši jsou dvě slova, které znamenají Velký Mudrc. Jógí pak znamená „ve spojení“ a Mahéš je jméno. Když jsem četl tento překlad, pojal jsem celé jméno jako Mahéš je ve spojení se svým vnitřním velkým mudrcem. Deepak Chopra to viděl ještě jinak: muž jménem Mahéš je ve spojení a proto se stal Velkým Mudrcem.
Rozdíl mezi těmito dvěma výklady je vskutku obrovský. Chopra vzal v úvahu rozdílné roviny existence a vliv všeho, co se děje na úrovni Bytí, na všechno myšlení, mluvení a konání. Být ve spojení znamená být v Jednotě nebo být přinejmenším v úzkém spojení s Jednotou, což znamená žít v radosti, štěstí a lásce.
Naše myšlenky, slova a skutky vycházejí z našeho Bytí, to jest z celkového postoje k životu, a je velká paráda mít tady tak krásné příklady toho, jak to funguje.
Mahárši Mahéš Jógí zasvětil velkou část svého života vytváření mostů mezi východem a západem. Podařilo se mu vytvořit podmínky pro propojení ájurvédy s principy západního lékařství, a nesčetným množstvím sledovaných pokusů, které probíhaly převážně v Americe a v Indii, prokázal význam Bytí v Jednotě jak pro uzdravení člověka, tak pro světový mír.
Pro dosažení stavu Bytí v Jednotě používal Mahárši techniku tzv. transcendentální meditace. Oproti klasické meditaci, se kterou se ještě dnes můžeme občas setkat, TM není založena na znásilňování vlastního myšlení, jak to známe ode všech Weinfurterů, Minaříků apod., je založena – velmi zjednodušeně – na faktu, že myšlenky se nemusí myslet, dají se pozorovat, což samo o sobě dá člověku klid, který se „normální“ meditující snaží získat násilným ovládnutím mysli. Když k tomu přidáte ještě vědomí, že někde v hloubce našeho já jsme spojeni s Jednotou, jsme okamžitě v polovině cesty.
TM má dva zvláštní efekty. První uveďme ten, že jelikož nepotlačujete své myšlenky, nemusíte pro dosažení non-stop klidu trávit na meditacích celé dny, protože po skončení meditace se vám netlačí potlačené myšlenky zpět do hlavy. Druhým efektem pak je, že kdokoliv se dostane do blízkosti meditujícího, cítí obrovské zklidnění. Tento efekt má obrovský dosah, Mahárši tento dosah objevil (znovuobjevil) a tento efekt byl po něm pojmenován.
Maháršiho efekt spočívá v tom, že když transcendentálně medituje více lidí najednou, pole klidu kolem nich se nesčítá, ale násobí. Nesčetné množství pokusů prokázalo, že pokud tímto způsobem medituje jedno procento lidí, stačí to k zajištění míru v dané lokalitě. Pro dosažení celosvětového míru by tedy bylo potřeba šedesáti milionů meditujících.
Po spojení TM s Pataňdžáliho (starověký světec) technikami zvanými siddhi, které meditujícího vedou do daleko větších hlubin svého já, až na úroveň globálního vědomí, bylo zjištěno, že při provozování TM-siddhi není pro dosažení světového míru potřeba celé jedno procento obyvatelstva, ale jeho druhá odmocnina, to jest v dnešní době cca deset tisíc lidí. Je navíc úplně jedno, kde tito meditující jsou, protože neovlivňují lokální kolektivní vědomí, ale globální.
Světový mír je pak reálně dosažitelným cílem.
(Text je převzat z knihy Deepaka Chopry NÁVRAT RŠIHO.)
Dr. Brihaspati Dév Tribuna byl prvotřídním ájurvédským lékařem. Stál v čele celoindické rady ájurvédských lékařů, Mahárši ho dokonce nazýval žijícím ztělesněním ájurvédy.
Velkou zvláštností Dr. Tribuny bylo to, že prováděl diagnózu svých pacientů pouze z toho, jak cítil jejich pulz. Na několik sekund člověku položil tři prsty na zápěstí, a poznal celou jeho anamnézu – minulost, přítomnost a budoucnost. To se nazývá nádí vidžňán, je to velmi staré umění, a Tribuna v tom byl mistr.
Skeptičtí pacienti ze západu jsou vždy požádáni, aby napsali své nemoci na papír ještě předtím, než bude vyslovena diagnóza, přesně ty, se kterými chtěli pomoci. Dr. Tribuna se dotkne jejich zápěstí, svým zkoumavým pohledem se podívá velmi hluboko, a řekne, co si myslí. Téměř vždy je to přesně to, co měli napsané na papíru. Vypadají dojati. Pokračuje svým obvyklým způsobem, hovoří o jejich minulosti a budoucnosti, jejich myšlenkách a motivech, tak nelékařských podle našeho profesionálního měřítka, ale tak samozřejmě prospěšných. A pak lidé opravdu naslouchají.
Dr. Tribuna s naprostou vážností říkal mocným bankovním agentům, že by měli jednou denně vyprazdňovat svá střeva, a to vždy ve stejnou dobu. Měli by pomaleji žvýkat své jídlo. Měli by pít sodovku s odstředěným mlékem, aby snížili svůj vnitřní žár. Máte velmi, velmi zdravá těla, ale velmi ustarané mysli. Lidé žijí příliš rychle a z toho onemocní.
Dr. Tribuna se podívá do celého člověka. Domnívám se, že on vůbec nevidí své pacienty jako těla. Jsou nahromaděným vědomím, které povstává, aby se s ním setkalo. Něco, čím přesně jsou – zrnko jako semeno jich samých proudí ven z jejich srdcí. Razí si cestu přes pařezy a víry svých konstitucí. Setkává se s konflikty a překážkami. Potom proudí pod zkoumavými prsty Dr. Tribuny. Ano, tato krev proudila kolem špatné záklopky nebo špatné myšlenky. Rádi přemýšlíte o hněvu. Měli byste vyprávět nějaké vtipy a pozorovat jednou chvíli západ slunce.
Jeho několik poznámek je přesně to, co potřebujete slyšet, právě vy mezi všemi ostatními lidmi a právě v tento moment. Jeho pacienti z něho nemají strach, protože se cítí pochopeni, ne jen diagnostikováni.
Deepak Chopra, z jehož knížky jsem převzal předchozí texty, je v současnosti jednou z nejznámějších a nejuznávanějších osobností ájurvédské i západní medicíny, především díky účasti na obou Maháršiho projektech (popsaných zde) a rozsáhlé spisovatelské činnosti.
Deepak Chopra vystudoval klasickou (západní) medicínu doma v Indii, pak odletěl do Ameriky, uchytil se na klinice a časem si založil úspěšnou praxi. Jeho otec byl lékař, který se zhlédl v západní medicíně a ájurvédu absolutně nebral vážně. Deepak se k ní proto dostal mnohem později v Americe, když už tam byl uznávaným lékařem.
Díky tomuto postupu se mi jeho názor jeví jako velmi cenný – jde o plně kvalifikovaného lékaře západní lékařské vědy, který v ájurvédě našel něco, co naší medicíně chybí, a nejenže dokázal tyto přístupy propojit, dokázal to také poutavě zachytit a popsat ve svých knihách.
Ve Welshově knize Hovory s Bohem Bůh říká: „Přečti si Deepaka Chopru. Chopra pochopil tajemství duchovnosti.“ Asi není náhodou, že Choprovy knihy mají dobrou prodejnost. Duchovnost je na člověku poznat, i na všem, co dělá, a samovolně přitahuje lidi okolo. Všichni lidé bez vyjímky poznají ono naplnění, které nám ta naše civilizace a priori upírá, a hrnou se kamkoliv, kde je šance to dostat, protože jim to zkrátka chybí.
Ale proč o tom všem píšu: mě totiž neskutečně přitahuje myšlenka, že když se propojení klasické a alternativní medicíny mohlo podařit v Americe, tak v Čechách by to mělo jít úplně hladce, no ne? :-)
© dirosloví.cz | Průvodce diroslovím | Mapa stránek | Ke stažení | Meta info